středa 1. května 2013

Paletka Catrice – Quattro Absolute Eye Colour - 030 OMG I Want That!


Přeji vám krásný první Máj :-) Copak máte dneska v plánu? Budete se líbat pod rozkvetlou třešní? Já to vidím asi stejně jako loni. Manžel z práce dorazí kolem půl osmé s poťouchlým úsměvem mi řekne ať zavřu oči, políbí mě a když se pak podívám, co nám to drží nad hlavou, místo větévky rozkvetlé třešně, objevím višňový džus  :D

Zdroj obrázku

Prostě variace na píseň od Marie Rottrové – zřejmě letos nikde nejsou kytky :D

Možná jste si všimli, že poslední dobou nemám na blogování moc času (a bohužel ani na odpovědi na komentáře, ale můžete mi věřit, že je všechny čtu, vždycky mi přijdou mailem do mobilu :-)), ale snad mi to odpustíte, když se s vámi podělím o jednu skvělou novinu… a ne, nejsem zase těhotná :D (Toť reakce na všechny otázky, které po téhle větě následují :D)

Je to pár týdnů, co jsme se začali ohlížet po novém bydlení. Usoudili jsme totiž, že pronajatý byt 2+1 je pro nás už příliš malý a taky, že už bychom chtěli mít svůj vlastní domov (i když to znamená zadlužit se na příštích 30 let :D) 
No a před pár dny, jsme jeden perfektní domeček našli :-) Je jen kousek od místa, kde bydlíme teď, akorát veliký s malou zahrádkou (kdo to má taky sekat, že jo :-)) a prostě je úplně ideální. Do toho je současná majitelka (domek je postavený teprve 2 roky :D) milá a příjemná, ve všem nám vychází vstříc, se vším pomáhá - no prostě úžasná :D
No ale co jsem chtěla říct… posledních pár dnů se točí jenom kolem obíhání všech příslušných míst, přepočítávání všech výdajů a samozřejmě pomalu už zařizování domku (i když se budeme stěhovat až tak za dva měsíce) a na blogování mi moc času nezbývá.
Snad se mnou tohle obtížné období vydržíte :-) 

Ale teď už k tématu :D Nejspíš si pamatujete, že jsem si na výprodeji Essence (kde jsem si od Essence koupila vlastně jenom laky a rozjasňovač :D), koupila tři testery paletek od Catrice. Jde defakto o stejná balení jako je originál, akorát nejsou jednotlivé stíny zasazené do tvrdého plastu, ale do plastu měkkého, ze kterého jdou vyndávat, tudíž i libovolně kombinovat :-)


Všechny je postupně testuji a dneska se podíváme na paletku s názvem:  OMG I Want That! (neboli Oh můj Bože, tohle chci!) 


Paletka obsahuje čtyři stíny. Taupe se zlatým shimmerem, matnou černou s občasnou barevnou třpytkou (já vím, že to zní trochu rozporuplně, ale je to vážně tak :D), stříbrošedou perleťovou barvu a nakonec perleťovou tělovku trochu do smetanova (Snad mi tenhle prazvláštní popis odpustíte, ale lépe to nezvládám :-))
 

Všechny čtyři barvy jsou dle mého pěkně pigmentované (to víte není to UD, ale na druhou stranu už jsem zažila stokrát horší :D), ale s výdrží jsou trochu na štíru. Bez problému vydrží tak řekněme 6 hodin, ale po delší době se začínají (i na bázi Artdeco) do sebe patlat a ztrácet na intenzitě. Nicméně to není tak hrozné, nerozpatlávají se kolem očí, takže se to přežít dá a řekla bych, že jsou to docela příjemné stíny za příjemnou cenu.

Takhle jsem se s paletkou nalíčila (vím, že jsem to dole přepískla, pak jsem to trochu umazala, ale spěchali jsme a tak jsem neměla čas to vyfotit znovu)




Co na paletku říkáte? Líbí se vám barevná kombinace? Máte rády podobné barvy, nebo upřednostňujete barevnější líčení? A vlastníte nějakou paletku od Catrice? Jak jste s ní spokojené?


Jen vám prozradím, že ne všechny paletky jsou na tom s výdrží stejně a jedna mne velice mile překvapila a zařadila se mezi mé oblíbené, ale o tom více příště :D 
Už se moc těším na všechny vaše komentáře :-)


PS: Překročili jsme hranici 10 000 zobrazení blogu - Moooc Děkuji!!!

PS2: Za pár dní spustíme půlnarozeninovou Giveaway. Těšíte se?

neděle 28. dubna 2013

Music is my life - hudební TAG


Na blogu u Lucifrid jsem narazila na tento naprosto úžasný TAG a ačkoli jsem se zařekla, že se žádných TAGů účastnit nebudu, současně se čtením jejích odpovědí, mi v hlavě začaly naskakovat názvy písní mých oblíbených interpretů a tak mi to nedalo a začala jsem si sepisovat odpovědi vlastní :-) Dost jsem se u toho pobavila a poslechla si hodně dobré muziky :-)

O co tedy jde?

Na níže uvedené otázky odpovídáte názvy písní svého oblíbeného interpreta. Je to docela prosté (i když na druhou stranu náročné :-)) 
Ne vždy koresponduje text písně s tím, co jsem myslela při použití jeho názvu (doufám, že mi rozumíte, co chci říct, sama se v tom trochu ztrácím :-)), kolikrát by mě napadla spíše textem odpovídající píseň jiná, ale názvem, který je pro tenhle TAG stěžejní, nevyhovující :-)

Původně jsem chtěla napsat TAG jen s názvy písní od Franka Sinatry, nakonec jsem ale neodolala ani Elle Fitzgerald ;-)

Zkusím hodit ke každé písni odkaz, ale asi se mi nepodaří ke všem, protože taková Ella Fitzgerald ( první dáma jazzu :-)) má na youtube (pro mne) nevyhovující repertoár, nemůžu sehnat ani její verzi Fly me to the Moon :-(
Jinak I'm old fashioned je jedna z mých nejoblíbenějších a asi nejlépe ze všech vypovídá o mně samé (i když samozřejmě taky ne úplně ):D
K mým nejoblíbenějším vám udělám + (pokusím se, aby plusko nebylo u všech :-)), jako takové skromné tipy :D  

Jinak pokud si říkáte, že mám prazvláštní hudební vkus, tak vězte, že mám :-)  
Mám ráda jak jazz, blues, tak vážnou hudbu, punkrock, punk, metal a docela jsem si oblíbila i popík, nepohrdnu ani japonskou (potažmo korejskou) hudbou :D Snesu i Hip Hop, ale co vážně nemůžu je elektro hudba (techno, house, no ještě možná ty dramce...)



Frank Sinatra


Jsi muž či žena?
The girl next door +

Popiš se:
Ain’t she sweet :-) +

Jak se citíš?
Too marvelous for words

Kde momentálně žiješ?

Somewhere over the rainbow +

Kdybys mohl/a jít kamkoliv...

Around the world

Oblíbený typ transportu:
All alone

Tvůj nejlepší přítel:
We’ll meet again

Ty a tvůj nejlepší přítel jste:
We’ll gather lilacs in the spring +

Jaké je teď počasí?
Summer wind +

Oblíbená část dne:
Sunday, Monday or Always

Kdyby byl tvůj život TV show, jak by se jmenovala:
That’s life +

Čím je pro tebe život:
It’s only a paper moon +

Tvůj vztah:
Love and marriage

Čeho se bojíš?
Strangers in the night

Jak bys rád/a zemřel/a:

Jaký je současný stav tvé duše:
The best is yet to come +
 
Tvoje motto:
(I did it) My way +

----------------------------

Ella Fitzgerald
 
Jsi muž či žena?
Little girl blue +

Popiš se:
I got rhytm +

Jak se citíš?
I am old fashioned +

Kde momentálně žiješ?
Isn’t it a pitty? +

Kdybys mohl/a jít kamkoliv...
How deep is the ocean?

Oblíbený typ transportu:
Trav'lin light

Tvůj nejlepší přítel:
The man I love

Ty a tvůj nejlepší přítel jste:
This is my last affair

Jaké je teď počasí?
Night and day

Oblíbená část dne:

Kdyby byl tvůj život TV show, jak by se jmenovala:

Tvůj vztah:
At long last love

Čeho se bojíš?
It’ll be hard to handle

Jak bys rád/a zemřel/a:
Reaching for the moon +

Jaký je současný stav tvé duše:
Spring can really hang you up the most

Tvoje motto:



Jak se vám TAG líbí? Pustíte se taky do jeho zpracování? Vážně moc ráda bych si přečetla vaše odpovědi, tak mi buďto hoďte odkaz do komentářů, nebo klidně můžete do komentářů odpovědi vyloženě napsat. Už se moc těším :-)

sobota 27. dubna 2013

Poněkud rozhořčená recenze - Lancome Hypnose Drama


Dnešní článek bude obsahovat vulgarismy, za které se předem omlouvám, většina mých bližních by vám potvrdila, že sprostě skoro vůbec nemluvím, ale tentokrát si prostě nemůžu pomoci, tak snad mi to odpustíte :-)


Všimněte si prosím, jak důsledně se snažím vyhýbat slovu recenze v souvislosti s vlastními články (kdejaká (bez urážky) puberťačka si založí blog, doma má jednu řasenku, jednu rtěnku, ale hnedka chrlí fundované "recenze" na kosmetiku... ačkoli mám víc než jednu řasenku ;P, pořád si jako fundovaná blogerka nepřipadám, takže se snažím vyvarovat toho, aby to tak působilo :-))), ale tentokrát se mu vyhnout nemůžu, protože sama když hledám nějaké to info o kosmetickém produktu, zadávám do Googlu právě i slovo recenze (Taky to tak děláte? :-)), aby mi nevyjela tisícovka obchodů, kde se dá koupit, ale to, co mě zajímá a to názor na něj.

Tentokrát se slovu recenze nevyhýbám tedy hlavně proto, že doufám, že můj článek by mohl ušetřit případné kupující od zklamání. (I když podotýkám, že se jedná o můj názor, který není světospásný a samozřejmě se můžu mýlit (proto i to vyhýbání se však víte čemu :-)))


 Výtečnice v celé své kráse.(Z obou stran)


Když jsem se rozhodovala jakou variantu řasenky Hypnose od Lancome si pořídit, trochu jsem googlila a zjistila, že na české blogosféře se o variantě Drama mnoho nedočteme (snad kromě TÉTO víceméně pochvalné recenze, případně pokud jste četli jinde, dejte vědět :-)) a tak jsem se rozhodla, že vyzkouším právě tu, abych trošku rozšířila povědomí o její případné kvalitě.

No a jak to dopadlo? 


 Jedna vrstva



 Dvě vrstvy

 (Snažte se prosím ignorovat zarostlé obočí, ale mám v plánu opět zavítat do Brow Baru, takže ho musím nechat trochu dorůst :-))

První aplikace

Tak to se snad posrali…   
Ponechme stranou, že kartáček nevypadá jako na obrázku ani náhodou, ale to, že hrdlo není kdovíjak úzké a díky tomu na kartáčku zůstává výrazný přebytek barvy, je už k nasrání...
Tak ok… zkusíme to… 
Ne že bych se považovala za nějakého odborníka na řasenky, ale ještě nikdy jsem neměla tolik otisků nad horním víčkem, jako teď… řasenka je příliš „mokrá“ a pomalu zasychá. 
Výsledný efekt docela ujde (neslepí řasy, prodlouží i zahustí), ale to martýrium kolem… 
Večer téhož dne:  Hm… efekt pořád stejný, žádné žmolky, žádné šmouhy… tak třeba to chce jenom trochu cviku…




Několik dalších aplikací:  

Tak jako, už jsem si na to, že se mi otiskuje na horní víčko, i když si dávám sebevětší pozor, zvykla - uchošťour v miceálce to napraví, výsledný efekt fajn, večer taky všechno fajn. 


Několik posledních aplikací:

Už mě to vůbec nebaví, že se snažím jako blbec a stejně mám nad víčkem milion otisknutých teček. 
Zničehonic mi začala řasenka žmolkovat a opadávat – takže mám večer pandí oči a to už je pravdu poslední tečka. Otisky můžu svést na sebe, tak to prostě s tím zahnutým kartáčkem neumím, ale od řasenky očekávám primárně jednu věc a to, že zůstane jen na řasách a ne, že budu mít šmouhy jako bych si protřela oči...


Hodnocení: 

Výsledný efekt je opravdu pěkný, řasy pěkně natočí a přesně tak zůstanou až do večera, zahustí, prodlouží a neslepí (když se kartáček otřením o hrdlo zbaví přebytečné barvy), ale nalíčit se s ní bez otisků by snad nezvládl ani samotný Armand Petitjean (zakladatel společnosti Lancome) a naprosto nechápu, co se stalo, že najednou začala žmolkovat a opadávat… 

Za řekněme dvě stě bych jí byla ochotná nesnadnou aplikaci odpustit (i když, pořád se nenudím natolik, abych si musela pořizovat medvídka mývala, natož ho dělat ze sebe :-)), ale od řasenky za něco přes šest set bych čekala rozhodně víc...

Závěr: 

Asi si budu muset jít zobnout nějaké (jak říká Princezna) „vyňaminy“ na nervy, abych přestala myslet na to, jak mě tahle "hájend" řasenka vytočila...


Máte s Hypnose Drama nějaké zkušenosti? Nebo s jinou variantou Hypnose? Na klasickou, Doll Eyes i Star jsem četla jenom samou chválu. Možná jsem měla raději vsadit na jistotu a ne se pouštět do neprozkoumaných vod :D 


PS. Už se těším na všechny vaše komentáře a doufám, že mě nesežerete zaživa  :D

pátek 26. dubna 2013

Moje malá úchylka aneb tipy na japonské a korejské seriály a filmy



S nápadem, že se s vámi podělím o své malé tajemství, jsem koketovala už dlouho, až mě nakonec k sepsání článku inspirovala Vivi (Pokud náhodou její blog neznáte, tak nakoukněte, je tam krásně útulno), takže dnešní článek věnuji právě jí a doufám, že jí bude alespoň trošku užitečný :D 

Dneska vám představím několik mých oblíbených seriálů, filmů, nebo komiksů a předem vás varuji, že jsem se pěkně rozepsala, takže bude co číst :D

Nejprve ale malý slovníček:

Dorama – japonský televizní seriál (mívají různý počet dílů, ale zřídka kdy více, než 30, většinou mezi 10 a 20, přičemž jeden díl od trvá od 20 minut po hodinu až dvě)
Anime – japonské animované seriály (to že jsou kreslené ovšem ještě neznamená, že jsou pro děti, japonci mají i kreslené porno :D S počty dílů je to podobně jako u dorama, délka jednoho dílu je většinou kolem půl hodiny)
Manga – japonský kreslený příběh – komiks (mívají různý počet stránek od 10 po klidně 100 na díl, dílů může být omezený počet (třeba 20), nebo může vycházet řadu let a mít klidně 1000 dílů)
Drama – korejské drama je defakto to samé, co japonské dorama, akorát se prostě nazývá drama.

PS: Japonská jména se píšo v pořadí – Příjmení – Jméno (Naopak, než ta naše :-))

Začneme u japonských seriálů:  

Hana Kimi nebo Hanazakari no Kimitachi e



Seriál byl natočen na základě populární mangy a svého zpracování se dočkal také v Koreji a na Thaiwanu. Na Thaiwanskou verzi jsem neměla dost odvahy, ale Korejská je vcelku vydařená. Osobně se mi nejvíc líbí verze Japonská. 
Hlavní postavou je dívka Mizuki, která v převlečení za kluka nastoupila na chlapeckou školu, aby přiměla skokana do výšky – Sano Izumi, aby se po nehodě ke skoku vysokému vrátil. Celý příběh zpestřuje postava chlapce jménem Nakatsu, který se do Mizuki postupně zamiloval a nic nevědouc, pochybuje o své sexualitě.
Příběh dokreslují veselí spolužáci a řada utkání, které mezi sebou jednotlivé koleje školy vedou. Seriál je spíš taková oddechovka (příběh není zrovna nejoriginálnější, převlekání za chlapce použil už Shakespeare), ale člověk se zasměje a pobaví :-)  






Hana Yori Dango

 


Opět natočeno podle populární mangy a opět se téma dočkalo i svého korejského zpracování (které mě nijak nezaujalo). Hlavní hrdinkou je dívka Makino Tsukushi, která je stipendijní studentkou drahé a velice prestižní soukromé střední školy. Tsukushi si díky nepříjemnému incidentu znepřátelí lídra školní frajerské čtyřky a začíná jejich boj, která skončí samozřejmě jak jinak, než láskou. Seriál se dočkal dvou sérií i filmu. 
Ačkoli je příběh opět ne zrovna originální, v pozadí děje porovnává poměry boháčů a dívky z průměrné rodiny a reprodukuje variace ne zrovna běžně pojaté lásky. 






Nobuta wo Produce

 


Dorama je natočeno podle stejnojmenné knihy (kterou bych si ráda přečetla, ale japonština mi pane neříká a nevím o tom, že by vyšla v jiném jazyce). Zatímco u většiny japonských (případně korejských) dorama/drama jsem si už od začátku byla téměř jistá, jak skončí, Nobuta wo Produce mě svým koncem (konečně to není happy end) překvapila. 
Zatímco Kiritani Shuji je velice populární chlapec (ačkoli se ve skutečnosti jen přetvařuje a samotnému je mu z toho zle), je Kusano Akira svým okolním považován spíše za otravu. Z nějakého záhadného důvodu si Akira myslí, že jsou se Shujim nejlepší přátelé, ale jejich cesty skutečně spojí až dívka, které začnou přezdívat Nobuta.
Nobuta je tichá, nevýrazná dívka, která je ostatními šikanovaná a právě Shuji a Akira se (každý z vlastního důvodu) rozhodnou z Nobuty udělat populární. Pokud vás po těchto slovech napadne typické hollywoodské rozuzlení takové zápletky, tak vás NwP nejspíš zklame, nebo naopak potěší, protože tohle profláklé téma zpracovává naprosto jinak.






Zettai Kareshi





Dorama natočené podle stejnojmenné mangy (která mě moc bavila) je příběhem mladé Riko, která má smůlu v lásce. Jednoho dne potká člověka, který jí slíbí, že jí sežene dokonalého muže a o pár dní později, má na prahu domu robota (samozřejmě vypadá jako člověk), který je dokonale přizpůsoben jejím požadavkům a potřebám. Riko se chce robota nejprve zbavit, nakonec se z nich ale stanou přátelé a svým způsobem i něco víc. Riko se podaří prorazit v práci, kde se do ní zamiluje její šéf a Riko nakonec stojí před obtížnou volbou – zda si ponechal oddaného robota, nebo se vrhnout do náruče člověka. 
Její rozhodnutí a další vývoj příběhu je překvapující, zároveň smutný, i když se jedná o komedii.U filmu, který následoval seriál jsem brečela jako malá :-)









Nodame Cantabile







No opět naprosto neoriginálně natočeno podle mangy (manga má na japonském trhu své opravdu velké zastoupení :-)). Hudebně nadaná studentka se setkává s nadaným dirigentem. Zatímco ona je nepořádná a bez disciplíny, on je disciplinovaný až příliš :-) Příběh je delší a složitější, takže vám ho popisovat nebudu, ale určitě doporučuji všem příznivcům vážné hudby, protože tou je tento seriál doslova napěchovaný :-)










Koizora

 

Natočeno podle skutečného příběhu. 
Tento srdcervoucí příběh (řvala jsem jak želva a dodnes, když si na to vzpomenu, mám slzy v očích), se dočkal zpracování jak filmového, tak seriálového. Osobně doporučuji seriál, film případně až následně. Studentka střední školy Mika je zasněnou průměrnou žačkou a její život šlape, jak má, dokud se jí do cesty nepřiplete Hiro, který jí násilím uzme její první polibek. Raději vám dál příběh velké a bolestné lásky vyprávět nebudu, protože bych vám pak celý seriál zkazila, ale pokud nemáte náladu vyloženě na komedii, určitě mrkněte na  Koizoru :-) 




Gokusen




Příběh podle mangy se dočkal tří sérií a několika filmů. Hlavní hrdinkou je mladá učitelka plná nadějí a ideálů, která dostane nejproblémovější třídu z celé školy a samozřejmě se problémy začnou valit jeden za druhým. To, že pochází z mafiánského rodu (Yakuza) je zajímavým zpestřením zábavného středoškolského příběhu. 






 

Yankee-kun to Megane-chan

 



Seriál je příběhem o dvou studentech střední školy. Zatímco dívka Adachi Hana je napravená delikventka, která se snaží ze všech sil být normální, Shinagawa Daichi je výtržníkem ani ne tak proto, že by chtěl, ale proto, že ho za něj všichni automaticky považují. 
V příběhu plném zábavných, ale i bojových scén jsou pronásledováni svou minulostí, zatímco se  snaží se najít svou budnoucnost.











Ouran High School Host Club

 


OHSHC je bláznivá komedie o chudé studentce Haruhi, která získala stipendium na soukromé škole pro boháče. Když hledá klidnou učebnu (oblečena v amorfním modrém svetru, který zakrývá její pohlavní příslušnost a s krátkými vlasy), narazí na klubovnu Ouranského (jméno školy) hostitelského klubu (klubu, kde chlapci dělají společnost dívkám u čaje a při konverzaci) a nedopatřením rozbije velice drahou vázu. Následně je nucena stát se členem/členkou klubu. To, že je ve skutečnosti dívka, je však členy klubu velice brzy odhaleno, ale kvůli splacení dluhu, Haruhi zůstává pracovat jako Host. Příběh je opravdu bláznivý a člověk se u něj skutečně zasměje. Narcistický lídr skupiny, ďábelsky vypočítavý manažer a škodolibá dvojčata, doplňuje juniorský mistr v karate (který vypadá a chová se jako malé děcko) a mistr v Kendo s věčně kamennou tváří. Původně byl příběh nakreslen jako manga (tu zbožňuju), následně natočen jako anime (u toho jsem si párkrát málem učúrla) a nakonec jako dorama (nedoporučuji jako vaše první dorama, protože by vás některé efekty a chování postav, mohly mírně řečeno vyvést z míry) následoval i film, který uzavírá děj dorama.







Kimi wa petto

 
Opět manga, opět korejská verze... 
Seriál je o zaměstnané ženě Sumire, která má smůlu s muži. Všem vadí, že má vyšší vzdělání a plat, než oni. Jednoho dne najde u prahu svého domu krabici a v ní zraněného muže/chlapce, kterého vezme k sobě domů, aby mu ošetřila zranění. Z určitých důvodů (vysvětlování by bylo na dlouho) nakonec chlapec/muž skončí, jako její domácí mazlíček a začne mu říkat Momo (tak se jmenoval její pes v dětství) Postupem času k sobě Momo a Sumire nacházejí cestu a stávají se z nich přátelé. Mezitím se ovšem do Sumire zamiluje jiný muž a ona do něj. Následuje těžké rozhodnutí mezi „psem“ a úspěšným mužem.




Ataschinchi no Danshi

Je příběhem mladé bezdomovkyně Shisato, kterou si (z jistého důvodu) vyhlédne velice bohatý muž za manželku. Shisato je bezdomovkyní proto, aby unikla výběrčím dluhů, které po sobě nechal její otec, a když jí bohatý muž nabídne, že všechny dluhy splatí v případě, že bude na určitou dobu jeho manželkou a matkou jeho šesti dospělých synů, ačkoli je jí to proti srsti, nakonec souhlasí a stráví se starým mužem jeho poslední dny (ve vší počestnosti, tady jsme v Japonsku :-)) a dle jeho poslední vůle se přestěhuje do domu k jeho synům. 
Aby se mohla vyvázat ze smlouvy, kterou spolu uzavřeli (a dluhy byly přesto splaceny), musí splnit řadu úkolů, týkajících se jejích adoptivních synů. 
Komedie je zábavná, občas i trochu smutná, každopádně mě velice bavila a určitě bych jí doporučila dál. Jedno z mála dorama, kde mě překvapilo rozuzlení. 




Z mangy bych ráda zmínila jen pár svých nejoblíbenějších:

Naruto

S Narutem máme dlouhodobě přerušovaný vztah :D První díl spatřil světlo světa v roce 2002 a řekněme o dva roky později jsem ho objevila já. Byl to vlastní první japonský seriál, který jsem viděla a který mě přivedl dále k manze a dorama a já mu za to poděkovala tím, že jakmile jsem objevila jiné „fajnšmekrovské“ kousky, zanevřela jsem na něj jako na něco, co je (když už jsem teď ten znalec) pod mojí úroveň. Po několika letech jsem na Naruta opět narazila a znovu mu věnovala svou přízeň. Ačkoli příběh začínal dosti jako pohádka pro děti (ninjové aj.), vyvinul se v příběh plný dumání nad lidskými vztahy, vztahy rodičů s dětmi, plný ponaučení. Asi si Kishimoto-sensei (autor mangy) uvědomuje, že jeho diváci (potažmo čtenáři) stárnou spolu s příběhem a tomu ho přizpůsobuje :-)
Příběh doposud vychází každý týden jako manga (cca 17 stránek) a jako anime (o několik dílů pozadu za mangou) v délce cca 20 minut. K sérii více, než 600 dílů bylo natočeno i několik filmů. 

Full Metal Panic





Hlavní postavou je Kadame Chidori, studentka střední školy, která aniž by o tom věděla, je čímsi zvláštní. Jednoho dne je k nim na školu přeřazen student Sagara Sousuke, který se chová velice zvláštně. Nosí zbraň a mluví, jako voják a netrvá dlouho, než Chidori zjistí, že jí byl Sousuke přidělen, aby jí chránil. Jejich příběh (obsahující tři série) provází řada dobrodružství, veselých nehod, ale i vážných okamžiků, ve kterých se rozvíjí vztah mezi nimi dvěma. Jako doplňující pozadí jinak zábavného středoškolského příběhu je zvoleno prostředí tajné agentury bojující proti zločinu a spousta a spousta mecha prvků :D 










Ai Yori Aoshi

 




Pěvně věřím, že tenhle příběh by si mnoho fanoušků mezi vámi nenašel. Někomu může připadat nudný, ale já ho mám moc ráda, protože popisuje křehkou, naivní, odevzdanou lásku dvou lidí, kteří spolu chtějí, ale nemohou být. Žádná přehnaná gesta, absurdně komické scény, jak jsme u japonských seriálů zvyklí, se v tomhle příběhu nevyskytují. Je to prostě něžný příběh čisté lásky.










Protože jsem se rozepsala už dost :-) o korejských drama se zmíním jen ve zkratce. No, abych se přiznala, trochu to bude i tím, že zatímco japonština je vcelku příjemný jazyk s výslovností podobnou češtině mnohem více, než taková angličtina (ačkoli vám to zpočátku nemusí tak připadat), korejština mému uchu příliš nelahodí (všechno to čche, čchung a podobné hrdelní zvuky, které zní, jako byste tahali hlen až paty - omlouvám se za nechutné přirovnání, ale je prostě nejvýstižnější). Každopádně i přes jazykovou bariéru, jsem si své korejské oblíbence našla :-)

You are beautiful



První dorama/drama, kdy se mi korejská verze líbí víc, než japonská :-)
Go Jae Hee je klášterní sestrou a jediné po čem touží je odejet na stáž do Říma. Cestu jí ale skříží agent jejího bratra dvojčete, který dostal exluzivní nabídku vstoupit do nejpopulárnější klučičí kapely v Koreji, ale kvůli zdravotním problémům se momentálně nemůže ukázat při podpisu smlouvy. Jae Hee je přemluvena, aby na nějakou dobu nahradila svého bratra a stane se novým členem kapely, předstírajíce, že je svým bratrem. Zatímco se vztahy mezi členy kapely postupně rozvíjejí, pátrá Jae Hee po matce, kterou nikdy nepoznala. Stopy jí zavedou až k matce dalšího člena kapely… 
Víc vám už nepovím :D Zábavné drama plné sympatické muziky :-)






Prosecutor princess



Ma Hye Ri je dokonale “vyslajlovaná“ dcera prezidenta významné společnosti, ale protože je její otec dost přísný, musela nastoupit na právní školu a promovat jako státní zástupce, ačkoli chtěla být modní návrhářkou. Po nástupu do nové práce (ke které z počátku nemá žádný vztah), je všem kolegům jen pro smích, nebo pro zlost a prochází si řadou bolestných situací. Velice jí pomáhá In Woo, právník se kterým se seznámila v lyžařském středisku, když jela na dražbu modní značky. Hye Ri ale vůbec netuší, jak moc jsou jejich osudy propleteny a že na právníka In Woo nenarazila pouhou náhodou… Příběh je plný pletich a popravdě jsem se v něm občas vůbec nevyznala. Zvraty, které nastávaly, mě hodně překvapovaly, což není úplně tak obvyklé, většinou už na začátku člověk dokáže celý děj odhadnout. Drama jsem musela shlédnout znovu a bavilo mě stejně jako na poprvé :D






Coffee Prince


Go Eun Chan je dívka, která je ale k nerozeznání od kluka. Vydělává si jako doručovatel (kromě mnoha jiných brigád) a kolikrát se jí stane, že pro její pohlavní nerozeznatelnost jí vyhodí z dámské šatny, zatímco muži kolem ní chodí polonazí. Jednoho dne narazí na Choi Han Kyula, který jí (v domnění, že jde o kluka) nabídne přivýdělek jako jeho falešný milenec, aby se vyhnul schůzkám s ženami, které mu domlouvali jeho rodiče. Nezodpovědný Han Kyul dostane od otce za úkol vést malou kavárnu a Eun Chan zaměstná. Během celého děje, se jejich vztah postupně prohlubuje (Han Kyul je dokonce ochoten kvůli Eun Chan změnit sexuální orientaci), Han Kyul se postupně naučí zodpovědnosti a společně vybudují prosperující podnik. Nebylo by to ono, kdyby do Eun Chan nebyl zamilovaný ještě někdo jiný, takže to tam samozřejmě je a kromě toho má seriál opravdu povedený soundtrack :-)




Mary Stayed Out All Night




Mae Ri je chudá dívka, jejíž otec neumí nic, než dělat dluhy, když ale narazí na starého (a velmi bohatého) přítele, rozhodnou se své děti zasnoubit (jeho syn je producentem televizního seriálu a je svým otcem vydírán, že bude chtít vrátit investici do seriálu, pokud si Mary nevezme). Mary to razantně odmítne a požádá svého známého (kterého srazila autem), aby předstíral, že je její falešný manžel. Moo Kyul (falešný manžel) je talentovaný hudebník, který má hluboko do kapsy a moc mu nepřidává ani nezodpovědná matka, která se objeví jen, když potřebuje peníze. Ačkoli nejprve odmítá, nakonec se přemluvit nechá a tím začíná velký kolotoč lží, falešných, ale i reálných vztahů a nakonec samozřejmě i lásky. 
Skončí nakonec Mary s laskavým a bohatým producentem, nebo protivným a chudým hudebníkem? 
(Pozn.: Během sledování té spousty milostných trojúhleníků jsem si uvědomila, že vždycky fandím tomu, kterého nakonec odkopne :D Taky to tak máte? :-))







Zdroj obrázku

200 pound beauty





Ve filmové příběhu je hlavní hrdinkou Hanna, což je velice talentovaná zpěvačka a na její koncerty chodí desetitisíce lidí. Ona je bohužel nevidí, protože zpívá schovaná dole pod podiem a nahoře za ní otevírá pusu zpěvačka jiná – krásnější. Hanna je totiž "ošklivá a obézní", a proto, ať zpívá sebelépe, na podium by jí nikdo nepustil. Po velice nepříjemné události se Hanna rozhodne změnit svůj život a podstoupí kompletní plastickou předělávku. Vizuálně se z ní stane úplně jiný člověk – štíhlá a krásná. Společnost, která zastupuje zpěvačkou, kterou Hanna „dubbovala“ vyhlásí konkurz na novou zpěvačku a Hanna se přihlásí. Stane se z ní úspěšná zpěvačka proslulá svou přírodní krásou a odporem k plastickým operacím :D Získá lásku muže, do kterého byla zamilovaná už jako "obézní ošklivka"? 
Nakonec to na ní nejen praskne, ale ke všemu se přizná sama a to veřejně…









No je toho mnohem víc, co bych vám ráda doporučila, ale hádám, že se stejně nikdo z vás nedočetl až sem, takže vás určitě o nic neochudím :D 

A pro ty, kteří se sem dočetli: Gratuluju! :D 
Viděli jste někdy japonské anime/dorama, nebo četli mangu? Nebo korejské drama? Lákalo by vás se na nějaké podívat, nebo vám to vůbec nic neříká? Moc ráda si přečtu všechny vaše komentáře :-)

Pozn.: Všechny výše zmíněné (hrané) seriály a filmy jsou ke shlédnutí ZDE s anglickými titulky, některé  jsou s českými titulky ke shlédnutí ZDE (jeden z výše zmíněných jsem překládala (z angličtiny do češtiny) a kdo uhodne (nebo si zjistí) který, má u mě velké plus a malý kosmetický dáreček :D)

Zbytek se dá určitě bez problému vygooglit, jak v angličtině, tak češtině :D 

Co říkáte na podobné články? Uvítali byste občas články mimo kosmetiku? Předem moc děkuji za feedback (zpětnou vazbu), je nezbytný k tomu, abych pro vás tento blog mohla učinit ještě příjemnějším :D